Na konci dubna, kdy australský podzim se vzpínal ke svému vrcholu a kdy ovzduší Nového Jižního Walesu se tetelilo v příjemném pětadvacetistupňovém odpoledni, jsme stáli v La Perouse na břehu oceánu a na obzoru sledovali veliký tanker.
La Perouse leží na severním výběžku pevniny nad zálivem Botany Bay, kam v roce 1780 připlul James Cook a coby první Evropan vkročil na australskou půdu.
Poloostrov La Perouse však získal své jméno až o osmnáct let později po francouzském mořeplavci
Jean-François de Galaup, comte de La Pérouse (1741-88), který do zálivu vplul v lednu
1788 pouze šest dní po anglickém
Arthuru Phillipovi (1738-1814). Zatímco Angličané do Austrálie připluli s evidentním úmyslem kontinent osídlit a vyhlásit jej územím podléhajícím anglické koruně, Francouzi spíše hledali krátkodobé a

bezpečné útočiště, kde by se vzpamatovali z útoku domorodců u ostrovů Samoa, při němž přišli o jednu loď. Poté co si oba mořeplavci vyměnili zdvořilostní fráze, Francouzi postavili novou loď a doplnili zásoby, vypluli znovu na otevřený oceán k Nové Kaledonii. Angličané ještě nějakou dobu živořili v oblasti, než si přiznali, že na místní chudé půdě toho moc nevypěstují a tak, aby neumřeli hlady, odtáhli několik kilometrů na sever, kde založili nejstarší australské město
Sydney a v tom samém roce dále do vnitrozemí proti proudu řeky i další město
Paramatta, jehož okolí konečně skýtalo
vhodnou půdu
k zemědělství a zajistilo tak budoucí prosperitu kolonie.
Ale zpátky k našemu výletu. La Perouse skrývá několik pěkných procházek, kolem skalnatého pobřeží. Dominantou místa je stará pevnost z druhé světové války, která měla za úkol chránit vstup do zálivu.
Na poloostrově také stojí
pevnůstka z konce osmnáctého století. Ona to tedy není ani tak pevnůstka, jako spíš jedna malá věž. Evropan namlsaný nedobytnými hrady a zámky ze starého kontinentu trošku nechápe, proč Australané pro něco takového tropí tolik povyku a mluví o stavbě jako o architektonické památce, ale budiž jim to nadšení přáno…

Každopádně La Perouse je pěkné místo k odpolednímu pikniku a krátké procházce. Dojem trošku kazí blízkost Sydneyského letiště a občasné tankery ploužící se po klidné hladině zálivu, ale stačí udělat jen pár kroků po pěšině do lesa a jste v naprosté divočině. Skoro!
A jinak se máme dobře...