Australské povodně
Začátkem ledna zasáhla Queensland na severovýchodě Austrálie povodňová vlna, kterou některé noviny přirovnávaly k vnitrozemské tsunami. Voda během několika málo dní zalila oblast odpovídající rozloze Německa a Francie. Tisíce lidí zůstaly bez střechy nad hlavou a bez prostředků. Všechny australské televizní stanice přenášely záběry zatopených měst a lidí sedících na střechách svých domů a vlévaly do kilometrů vzdálených domácností dávky pravého zoufalství. Každý den informovaly o nových oblastech zasažených povodněmi, rozebírali záchranné akce a vydávaly varování.
Zemřelo osmnáct lidí. Dalších dvacet je stále pohřešovaných.
Když voda konečně ustoupila a zanechala za sebou tlustou vrstvu hnijícího bahna, stalo se něco, co jsem nikdy a nikde před tím neviděl. Do Brisbane a míst, kudy se prohnala voda, začaly proudit davy dobrovolníků. Odhaduje se, že až sto tisíc lidí ozbrojených mopy a lopatami se sjelo z celé Austrálie a začalo pomáhat s vyklízením zpustošených domů, jejichž majitelé se slzami v očích nebyli schopní ani slov.
O Australanech si můžu myslet, že jsou lehkovážní, nespolehliví a že pivo mají snad přirostlé k ruce. Ale to, jak při sobě drží a dokážou si pomáhat v nouzi, je něco výjimečného.
Povodně s sebou přinesly spoustu tragických příběhů se špatným koncem. Ale přesto všechno tihle lidé do toho dokázali vlít optimismus.
Dál o sobě tvrdí, že jsou „šťastným národem ve šťastné zemi“.
